Strategické vs finanční investice do startupu

Investice do akcií

V pondělí 3. 10. 2016 proběhla na půdě Prague Start up Center jedinečná diskuze na téma Strategické vs. finanční investice do start-upů.

Pozvanými hosty byli Ladislav Bárta, Jaroslav Trojan a Michal Zálešák, který se ujal role moderátora diskuze. Na poslední chvíli přijal pozvání taktéž Petr Lemoch.

Společnost ČEZ se aktivně ohlíží po nových aktivitách a investicích, říká Ladislav Bárta, který zde pracuje jako vedoucí „inovací“. Marže v tradičním energetickém průmyslu neúprosně klesají, a tudíž i takové korporaci jako ČEZ nezbývá, než se snažit být více inovativní a korigovat tak strnulost velké firmy. Prostřednictvím VC fondu Inven Capital ČEZ již zainvestovala tři firmy za desítky miliónů eur. Do budoucna se chce ČEZ soustředit na vše okolo domácností a poskytovat domácnostem větší spektrum služeb, čemuž například odpovídá aplikace Seňor.

Jaroslav Trojan, který dříve působil v Credo Ventures, se dvěma kolegy nedávno založil VC firmu a připravují spustit VC fond, přičemž jsou momentálně ve fázi, kdy shánějí kapitál. Jaroslav se zaměřuje na technologické start-upy ze Střední Evropy, které jsou v raných fázích vývoje. Podle něj ve Střední Evropě chybí někdo, kdo by se primárně na tyto mladé investice zaměřoval. Vzhledem k velké „úmrtnosti“ start-upů je pro něj velmi důležitá diverzifikace, a proto má v portfoliu desítky investic.

Petr Lemoch z Keiretsu Forum Prague jakožto tzv.

angel investor se soustředí na různé druhy start-upů, kterým pomáhá s jejich prvními kroky, a který investuje především do lidí resp. zakladatelů start-upu. Zatím zainvestovali zhruba 1 mld. dolarů do zhruba 700 společností. Mimo jiné je jejich zájmem i vzdělání investorů, aby vztah mezi investorem a start-upem byl více profesionální a vyrovnaný.

Spousta začínajících podnikatelů přemýšlí, co vlastně by měl jejich projekt mít, aby byl úspěšný. Petr požaduje především nadšení týmu, určitou pokoru a zdravé sebevědomí. Jaroslav by rád viděl tři hlavní kompetence, přičemž můžou být ve více osobách i v jedné. Jedná se o tzv. hackera (ten, který vše naprogramuje), hipstera (ten, který tomu dodá oblek) a hustlera (CEO, který dokáže produkt prodat, dokáže vést tým apod.). Všichni diskutéři se shodli na tom, že je velice důležitá komunikace v týmu, kdy je třeba se na všem předem dohodnout, rozdělit si podíly a role, a být připraven své rozhodnutí před investorem obhájit. Ladislav dodává, že ten, co start-up založil, nemusí být nutně i CEO. Každý by měl znát své kompetence a vlastnosti a být případně schopen si v určité chvíli připustit, že jeho role pro něj již není vhodná a přenechat ji někomu jinému. Vidíme, že všichni hosté považují silný tým za stěžejní. Určitě se tedy vyplatí investovat úsilí do budování vztahů uvnitř start-upu.

Jaké by měly být první kroky start-upu? Prvním krokem by mělo být jednoznačně identifikovat budoucí zákazníky. V dalším kroku by bylo vhodné zjistit, jestli produkt vůbec budou chtít tito zákazníci koupit, jelikož asi nikdo nechce strávit vývojem dva roky a uvědomit si, že to nemá komu prodat.

Typický začínající start-up jistě horlivě zjišťuje, jak s investory komunikovat, a jak neudělat nějakou zbytečnou chybu již na začátku. Základem především je nebát se investory oslovit a před schůzkou si dát práci s pečlivou přípravou. Jaroslav s Petrem varují nepsat dlouhé emaily a rovnou posílat i business plán. Důležité upozornění od Ladislava pro začínající start-upy je dát si pozor, od koho si vezmou první peníze, jelikož to bude určovat jejich další směřování. Všichni hosté jednoznačně doporučují, aby první investor neměl více jak 20% podílu. Zkušenosti hostů totiž potvrzují, že start-upy zpravidla litují, když nechají prvnímu investorovi například 51%, což znemožňuje vstup dalších investorů a komplikuje to situaci, když navíc daný investor nemá moc, co nabídnout.

Co vlastně může investor pro začínající start-up znamenat? V první řadě je důležité, aby investor dal start-upu určitou svobodu. Investor by měl také být něco víc, než jen peněženka, jelikož je to on, kdo otevírá start-upu další dveře do světa. Proto je důležité, aby start-upy při hledání investora braly ohled na jeho síť kontaktů, investiční strategii a co konkrétně jim může nabídnout.

Řešilo se také podepisování NDA neboli dohody o mlčenlivosti. Petr a Keiretsu NDA aktivně nabízejí. Jaroslav s NDA nesouhlasí, jelikož na vyřizování stovek takových smluv nemají kapacity a chtějí se vyhnout případným žalobám. Ladislav je proti podpisu NDA ještě před zahájením jednání, ale pokud je smlouva jednoduchá a bez nesmyslných pokut, podpisu se nebrání.

A jaké investiční oblasti naši hosté preferují? Petr rád investuje spíše do podniků, které nabízejí nějakou reálnou službu, která řeší skutečný problém či nedostatek (např. fintech). Jaroslavovi je to víceméně jedno, pokud věří v daný projekt a tým, který ho vymyslel. Avšak přednost u něj mají spíše technologické start-upy. Ladislav preferuje běžné služby a oceňuje například službu Dáme jídlo. Sám zastává názor, že oblast stravování je v porovnání s jinými segmenty nesmírně „pod-inovovaná“, což je bezesporu zajímavá poznámka a možná i inspirace. Obecně můžeme shrnout, že všem hostům záleží v první řadě na nápadu, potencionálu, který má, a týmu, který se ho snaží uskutečnit.